Dolina Pereł Kompleks Turystyczny

PERLY

První zmínky o perlách z Kwisy, od nichž je název údolí odvozen, pocházejí z roku 1607: „Z písku Kwisy rybáři občas vyloví perly mající různou velikost (…) Takové mušle se vyskytují v okolí Czochy a lokality Leśna”. O slávě kwiských perel se doslechli dokonce v Polsko-litevském soustátí. V roce 1612 byla v Krakově vydána kniha, v níž si můžeme přečíst: „…z Kwisy v těchto dobách loví krásné perly, jako zrna hrachu …”. Lužické perly se těšily nejen velkému zájmu, ale dosahovaly i nemalých cen. V roce 1689 jistý kupec zakoupil dvě perly vylovené v blízkosti Leśné, načež je prodal Židovi v Lipsku za 5 tolarů. A ten za tyto perly získal již 10 tolarů. To byla tehdy 1/5 měsíčního příjmu maršálka – nejdůležitějšího zemského úředníka v Horní Lužici. Nejznámějším místem, kde byly perly zpracovávány, byl mlýn v Lechowě (Hegenmuhle). Brusírna zde vznikla v XVII. století, a kromě leštění se zde zabývali rovněž mletím skořápek velevrubů. Získávány prášek byl vyhledávaným léčivem, které mělo léčit veškeré popáleniny.
Od roku 1621 bylo lovení perel zahrnuto do systému tzv. regálií, čili patřilo mezi ty formy podnikání, které byly vyhrazeny pouze pro panovníka. Za tímto účelem byli pověřováni „volení lovci”, kteří všechny perly, které získali, museli odevzdávat drážďanskému dvoru.
Ve 20. letech XVIII. století August II. Silný, polský a saský panovník, znepokojen informacemi o rychlém zániku perlorodek v Lužici, vyslal ke Kwise své lovce, aby zjistili, jak se věci doopravdy mají. Zanedlouho svého pána informovali, že rodiště perel zastali silně zničené. Velevruby zdecimovali nejen pytláci, ale i vesničané, kteří si ničeho nebyli vědomi. V letech ekonomických krizí, válek a hladu totiž okolní sedláci říční mlže, a to včetně perlorodek, používali ke krmení prasat. Mohlo tak docházet k případům „předhazování perel vepřům”, jenže ve spíše doslovném významu. Zaznamenány byly rovněž případy konzumace perlorodek lidmi. Není tedy divu, že král vydal edikt, který kategoricky lovení perel zakazoval. Těžko říci, jak byl tento zákaz respektován, jelikož se v dalších desetiletích objevovaly informace o neobvyklých kolekcích pocházejících z údolí Kwisy. Poslední zmínka o aktivních stanovištích perlorodky pochází z roku 1894. Příčin vymizení těchto mlžů z naší oblasti bylo mnoho. Nepochybně je hlavní a chronologicky první příčinou mnohaleté ilegální lovení. V důsledku urbanizace vody bývaly znečišťovány a zanášeny nadměrnou těžbou dřeva v horských lesích. O zbytek se postaraly regulace řeky a drobných toků, které drasticky ochodily faunu a flóru vodních prostředí.

Dolina Pereł Kompleks Turystyczny

ÚDOLÍ

„Pro cestu zpět jsem zvolil údolí Kwisy, které z důvodu břehů vysokých na sto loktů, porostlých keři veškerého druhu, listnatými stromy a dalbergiemi, z důvodu bohatých travnatých a květnatých luk, a z důvodu klikatého koryta řeky bylo tak krásným místem, že těžko bych si mohl vzpomenout na podobné…” – těmito slovy v roce 1782 lipský profesor Leske popisoval údolí mezi Leśnou a zámkem Czocha během své cesty přes Horní Lužici. Tyto pozemky až po městské zahrady byly tehdy majetkem pánů ze zámku Czocha. V roce 1821 je zakoupil (spolu se starou slezskou vesnicí Beerberg) podplukovník Hans August Freiherr von Bissing ze starého saského rodu. Ze zdrojů se můžeme dozvědět, že, to on „jako první údolí pozvedl z nedostupnosti na jeho využívání k životu”, avšak to jeho syn baron Adolf von Bissing, narozený v roce 1800, se nezapomenutelně zasloužil o zpřístupnění údolí Kwisy. V červnu roku 1832 se mladý Adolf zasnoubil s dcerou italského šlechtice - Marií Gotti. V rámci své šťastné lásky vytvořil plán pro věnování své snoubence krásné části otcovského panství, které měl převzít. Onoho léta baron nařídil výstavbu turistické stezky vedoucí malebným údolím. V určitých rozestupech byla vytvořena odpočinková místa, jejichž názvy byly věnovány příbuzným a přátelům. Vrcholem celého projektu měla být Mariina skála (Marien Fels), ve které Bissing vlastnoručně vytesal věnování. Podél stezky byly posazovány skály, cestičky byly čištěny, odhalovány byly majestátní rulové strže.
Večer 17. září roku 1832 byla Maria Gotti, která na panství přijela poprvé, slavnostně snoubencem přivítána a provedena údolím. U skály, která ji byla věnována, Marii přivítal radostný dav, děvčata před ní sypala květy a skupina mužů, kteří při výstavbě stezek pracovali, ji předala věnec upletený z květin ze svahů údolí.
Práce na atraktivitě údolí probíhaly i v dalších letech. Vznikla Ervínova grotta, Plac Królewski, kůrový domeček, Olžin háj a vyhlídková místa Orle Skały (Orlí skály). Po smrti Adolfa v roce 1880 jeho potomci zůstali tomuto dílu věrni. O tři roky později v Leśné vznikla pobočka Karkonoskiej Grupy Turystycznej (Krkonošské turistické skupiny), která se po dohodě s vlastníky majetku starala o stezky, odpočinková místa a vyhlídkové body v údolí Kwisy.
V roce 2020, téměř 200 let od tamních událostí, do vašich rukou odevzdáváme obnovené ÚDOLÍ PEREL – turistický komplex soustředěný kolem díla barona Adolfa von Bissing. .

zahájit prohlídku
Dolina Pereł Kompleks Turystyczny

Mapa údolí

Jezero Leśniańskie ZÁMEK CZOCHA RESTAURACE ZELENÁ PEC PLAVBY PŘEHRADA Parkoviště Leśna, Świeradów Zdrój Gryfów Śląski, Jelenia Góra SLÁMĚN ÝDVŮR Dolina Pereł Kompleks Turystyczny